AstroPulse: Nový pohled na oblohu
8.12.2008 | rubrika: Astropulse
AstroPulse není jen hledání mimozemšťanů!
Prioritou projektu a jeho hlavním cílem je hledání mimozemského signálu. Tento signál by ovšem nemusel pocházet pouze z jiné planety vzdálené desítky světelných let. Signál může být vyslán mimozemskou družicí, lodí, vesmírnou stanicí, nebo jiným zařízením, které vůbec nemusí být příliš vzdálené. I naše civilizace podobné družice již dokázala do vesmíru vyslat před desetiletími, proto je velice pravděpodobné, že mimozemšťané by udělali totéž. Takovému zdroji signálu bychom byli schopni i v krátkém čase odpovědět, což je jistě velice lákavá představa.
Nicméně díky specifickému výzkumu a rozsahu zpracování i samotní tvůrci připouštějí, že nelze přesně říci co všechno AstroPulse může najít. Nic podobného jako systematické prohledávání celé oblohy se zaměřením na širokopásmové spektrum signálu dosud nikdy neproběhlo a tak ani vědci netuší, co tam všechno může být. Dan Werthimer a jeho skupina kromě umělého zdroje nastínila hned několik dalších možných přirozených zdrojů signálu v daném spektru.
Jednou z možností jsou pulsary, což jsou rotující neutronové hvězdy, o kterých víme, že vysílají silné rádiové signály. Pulsary které známe, zřídkakdy produkují signály kratší než 100 μs, ale je možné, že AstroPulse objeví nový druh pulsarů s mnohem kratší délkou.
Lákavější je představa, že by AstroPulse mohl zachytit „dying gasps“ (něco jako umírající vzdech) explodujících černých děr. Astrofyzik Martin Rees zastává teorii, podle které černé díry při své explozi vyšlou prostřednictvím Hawkingova záření silný, ale krátký shluk rádiových frekvencí a právě tyto signály by mohl projekt AstroPulse odhalit.
Nu a dále je tu samozřejmě možnost, že AstroPulse objeví něco zcela nového, co si ani nedokážeme představit. Právě tohle může být podle všeho ten nejpravděpodobnější výsledek projektu, protože tak jako je vesmír nekonečný, zdají se nekonečné i neustále nové objevy jeho mechanizmů.
Historie projektu AstroPulse
Jednotky projektu AstroPulse byly vůbec prvními, které se zpracovávaly v systému BOINC. Prakticky byly jediné, které se zpracovávaly v průběhu celého půlročního testovacího provozu, odstartovaného v prosinci roku 2003.
Po ostrém startu systému BOINC došlo k nasazení již klasického projektu Seti@home a zpracovávání jednotek AstroPulse bylo z důvodu velkého vytížení dočasně pozastaveno. Teprve až se spuštěním podružného projektu Seti@home/Beta v polovině roku 2005 (který byl následně přejmenován na Seti@home/AstroPulse Beta), došlo k opětovnému spuštění veřejných výpočtů AstroPulse. Beta projekt slouží jednak k testování nových aplikací Seti@home, ale převážně k potřebám projektu AstroPulse a díky zapojení mnoha počtářů do tohoto testování, bylo možné aplikaci posouvat po krůčkách kupředu až do podoby, kdy byla připravena k nasazení do ostrého provozu.
Počátkem srpna 2008 byl přímo do projektu Seti@home přidán AstroPulse jako samostatný podprojekt. Od té doby si mohou sami počtáři (po přihlášení ke svému účtu) zvolit, do kterého z obou podprojektů se chtějí zapojit, nebo zda chtějí paralelně zpracovávat data z obou. Při spuštění nebyl počtáři nahlášen žádný negativní vliv při výpočtu na stejných sestavách oproti klasickým výpočtům projektu Seti@home. Oproti jednotkám projektu Seti@home, které mají velikost cca 350kB, jednotky projektu AstroPulse mají nyní kolem 8MB. Jsou tedy náročnější jak na velikost stahovaných/odesílaných dat prostřednictvím internetu, tak i na délku samotného výpočtu.
Projekt AstroPulse je tedy již v plném provozu a vyhledává širokopásmové signály z vesmíru. Co najde? Bude to dlouho očekávaný signál od mimozemské civilizace? Budou nalezeny nové druhy pulsarů, černé díry nebo snad nový vesmírný úkaz, o kterém zatím nemáme tušení? To dosud nevíme a ukáže to až skutečný průzkum. Ale stejně jako Galileo, který před čtyřmi stoletími namířil teleskop na noční oblohu, AstroPulse hledá na obloze novým a bezprecedentním způsobem. Kdo ví, jaké zázraky prostřednictvím našich počítačů objeví.
Sceensaver projektu Seti@home - Astropulse
NTPCKR
Dalším z připravovaných podprojektů je Near Time Persistency Checker, označovaný též jako NTPCKR.
Po svém zpracování jsou jednotky Seti@home i Astropulse odeslány zpět na centrální server, zvalidovány a uloženy do hlavní databáze. Cílem NTPCKR je najít stejné signály na stejné frekvenci, které se vyskytly v jednom bodě na obloze ale v různém čase. Jelikož databáze obsahuje miliardy signálů, provedení takovéto kontroly bylo zatím nad možnostmi projektu Seti@home. S příchodem platformy BOINC se tyto možnosti ale velmi rozšířily a přispěl k tomu i upgrade centrální databáze, která nyní běží na stroji s rozšířenou pamětí a diskovou propustností. Rýsuje se zde reálná možnost objevení zajímavých opakujících se signálů, které již jsou uloženy v databázi, ale které při opětovném cíleném průzkumu místa původu nebyly znovu detekovány. Právě tímto průzkumem by se měl zabývat NTPCKR. Vývoj tohoto projektu je nyní prioritou v dalším rozvoji Seti@home.