Projekt Seti@home
25.11.2008 | rubrika: Seti@home
Jak to všechno začalo
Navzdory zrušení programu HRMS v roce 1993 měla oblast SETI stále velkou popularitu a podporu veřejnosti, které by se dalo lehce využít. Jelikož SETI ztratilo po odchodu NASA obrovské finanční prostředky, muselo se vydat cestou úspor. Předcházející rádiové SETI výzkumy používaly speciální, za tím účelem navržené superpočítače, umístěné přímo v teleskopu, které prováděly převážnou část analýzy dat. Jejich výkon byl sice obrovský, ale pro výzkum nedostačující. Právě zde se zrodila myšlenka distribuovaných výpočtů.
David Gedye s Craigem Kasnoffem v roce 1995 navrhli, aby se radio SETI analyzovalo na virtuálním superpočítači, který by byl složen z velkého množství individuálních počítačů připojených na Internet a zorganizovali tak projekt SETI@Home, který si dal za cíl tento nápad prozkoumat. Tito 2 počítačoví vědci ze Seattlu přišli s geniálním řešením pomocí distribuovaných výpočtů. Namísto jednoho drahého superpočítače, který by běžel dlouhou dobu, chtěli využít tisíce běžných osobních PC, které by pracovaly jen krátký časový úsek. Jejich představou bylo využít obrovské popularity projektů SETI mezi širokou veřejností.
Lidé po celém světě by tak měli možnost stáhnout si přes Internet analyzující program na své osobní počítače, program by nikterak nezasahoval do běžné práce a běžel by pouze po určitý čas. Jakmile by přijatá data byla zpracována, program by je odeslal zpátky na centrální server a stáhl by si další data ke zpracování. Trvalo ovšem téměř 5 let, než se za pomoci Planetární Společnosti podařilo tuto geniální myšlenku uvést do praxe.
V roce 1996 sestavili David Gedye s Craigem Kasnoffem svůj vlastní projektový tým a představili vědecký plán, který byl přijat akademickou obcí na 5. mezinárodní konferenci bioastronomie v červenci 1996 v italském Capri. V následujícím roce 1997 projektový tým dokončil prototypy klientského a serverového softwaru a kódu analyzujícího přijatá data. Rok 1998 byl prakticky celý věnován na testování a důkladné ověření funkčnosti celého systému. Na jaře 1998 se Planetární Společnost stala hlavním finančním sponzorem projektu SETI@Home, který přešel pod vedení Davida Andersona a Dana Werthimera.
Začátkem září 1998 začal pracovat systém přijímající, ukládající a distribuující data. Zhruba do dubna roku 1999 byla otestována a odladěna finální verze klientského softwaru, která již mohla být vypuštěna k veřejnému použití a ke spuštění byly připraveny i internetové stránky projektu. Ke spuštění projektu SETI@Home došlo 17. května 1999 a tento den se zapsal do historie SETI zlatým písmem.
Během pár měsíců se do projektu zapojily statisíce lidí po celém světě a již v srpnu roku 1999, tedy po pouhých 3 měsících fungování, měl projekt SETI@Home přes 1 milión uživatelů. Počátky byly sice trošku krkolomné, jelikož servery nestíhaly reagovat na takové množství požadavků, ale postupem času a za velkého úsilí se podařilo většinu technických problémů odstranit. Po ročním provozu projekt SETI@Home pokořil další metu, a sice 2 milióny uživatelů, z čehož aktivních jich bylo přibližně půl miliónu. Mezi aktivní uživatele se počítali účastníci, kteří za poslední měsíc odeslali alespoň 1 zpracovaný datový balíček. Začal náročný úkol třídění více než 1,4 miliardy potenciálních signálů z databáze, eliminace veškerého rádiového rušení, vyhledávání chyb při zpracování a nalezení opakujících se signálů. Projekt se dále rozšiřoval na základě vzrůstajícího zájmu po celém světě. Do původního projektu SETI@Home, označovaného nyní jako Classic, se celkem zapojilo více než 5 milionů uživatelů ze všech koutů světa.
Sceensaver projektu Seti@home Classic